Petr Cihlář

Neznám případ, kdy by muž odešel s dětmi z domova, opustil ženu, obvinil ji z domácího násilí, požádal o rozvod, získal děti do výhradní péče a matka usilovala o střídavou péči.

Proto mi dovolte vyjímku, že v článku budu používat výrazů "muž, otec" a ", žena, matka". Domnívám se, že to mám dostatečně statisticky zdůvodněno. Teoreticky však můžete tyto slova zaměnit, smysl článku zůstane totožný. Osobně mám mezi ženami mnoho přátel, mám je rád a vážím si jich. Nedělám totiž mezi lidmi rozdíly podle barvy pleti ani pohlaví.

Argumentem odpůrců střídavé péče je domění, že střídání postýlek je pro dítě horší, než trvalý život s jedním rodičem. Je již dostatečně prokázáno mnoha studiemi, a vidím i na vlastním příkladě, že to děti snáší dobře a spokojeně. Ovšem tato otázka je složitější a v tomto článku se jí nechci věnovat. Chceme-li totiž hodnotit střídavou péči, musíme ji srovnávat se stavem, který by v rodině panoval, pokud by střídavka nařízena nebyla. A to je velmi obtížné. Dalším z častých argumentů odpůrkyň střídavé péče děti po rozchodu rodičů je, že se otec nikdy předtím o dítě nezajímal a teď najednou, když se žena požádala o rozvod se ženě mstí svým úsilím o střídavou péči. Jinými slovy, jde mu jen o pomstu. Střídavá péče je pro otce způsob, jak se matce pomstít zato, že ho opustila. Zajímavé je, že jsou otcové  ve své snaze o střídavou péči ochotni vynaložit obrovské úsilí, čas i peníze. Touha po pomstě? Nikoliv.

Když muž rozbalí obsílku soudu se žádostí ženy o rozvod, v první chvílí si často pozdě uvědomí, co všechno měl a ztrácí. Následně od kamarádů a právníků zjistí, že by měl ženě ustoupit a dát jí co chce, protože vymahatelnost styku s dítětem nařízeného soudem na 1x za 14 dní je prakticky nulová, takže pokud se žena rozhodne, oni dítě neuvidí celé měsíce či roky. Žádat o svěření dětí do váhradní péče v případě, že žena není asociální narkomanka je pošetilé, naděje na úspěch je nulová. Jedinou šancí, byť nepatrnou, je snaha o získání střídavé péče.

Pokud muž ví, že se žena bude snažit jeho kontakt s dětmi mařit a má-li svoje děti rád, je pro něj střídavá péče při vědomí si stavu české justice a vymahatelnosti rozsudků jediným východiskem. Správný otec ví, že ho jeho děti potřebují, a že z nich bez jeho vllivu na výchovu vyrostou duševně poškození člověk. Ani otčím nenahradí péči milujícího biologického otce.

Touha muže po pomstě ženě? Ne! Motorem je rodičovská láska neskonalé velikosti. Některé ženy to nedokážou pochopit, protože samy takovou lásku nezažily. Tyto ženy často spojuje problematické dětství, nedostatek lásky, pozornosti a sebevědomí v něm.  Neznají tak velký cit proto ani ke svým dětem. I když se navenek zdá, že tyto ženy svoje děti milují, sebe milují víc. Snaží se dohonit čeho se jim v dětství nedostávalo. Na lásku dětí k otci žárlí a chtějí si ji celou urvat jen pro sebe. Proto jsou také schopny bránit otci a dětem v kontaktu, proto to dělají. Kdo v dětsví nepoznal dost lásky, bez ohledu na to, jde-li o muže nebo ženu, nemá předpoklady být dobrým rodičem. Brání-li žena muži v kontaktu s dětmi, mělo by to být důvodem k okamžité změně výchovy, ke svěření dětí otci. Následně by měly sociální pracovnice sledovat, jak se otec o děti stará a zda nedělá stejnou chybu, jako matka, totiž zda dětem nebrání v kontaktu s ní a nepoužívá děti jako zbraň. Děti mají právo na oba rodiče, jejich spory je nezajímají a dobrý rodič to nejen ví, ale také si svůj život podle toho dokáže ve prospěch dětí zařídit a do sporů je netahá.

Proto mi dovolte vyjímku, že v článku budu užívat výrazů "muž, otec" a "žena, matka". Domnívám se, že to mám dostatečně statisticky zdůvodněno. Teoreticky však můžete tyto slova zaměnit, smysl článku zůstane totožný. Osobně mám mezi ženami mnoho přátel, mám je rád a vážím si jich. Nedělám totiž mezi lidmi rozdíly podle barvy pleti ani pohlaví.

Argumentem odpůrců střídavé péče je mylná domněnka, že střídání postýlek je pro dítě horší, než trvalý život s jedním rodičem. Je již dostatečně prokázáno mnoha studiemi a vidím i na vlastním příkladě, že to děti snáší dobře a spokojeně. Ovšem tato otázka je složitější a v tomto článku se jí nechci věnovat. Chceme-li totiž hodnotit střídavou péči, musíme ji srovnávat se stavem, který by v rodině panoval, pokud by střídavka nařízena nebyla. A to je velmi obtížné. Dalším z častých argumentů odpůrkyň střídavé péče dětí po rozchodu rodičů je, že se otec nikdy předtím o dítě nezajímal a teď najednou, když žena požádala o rozvod se ženě mstí svým úsilím o střídavou péči. Jinými slovy, jde mu jen o pomstu. Střídavá péče je pro otce způsob, jak se matce pomstít zato, že ho opustila. Zajímavé je, že jsou otcové  ve své snaze o střídavou péči ochotni vynaložit obrovské úsilí, čas i peníze. Touha po pomstě?

 

Celý článok si môžete prečítať na http://petrcihlar.blog.idnes.cz/c/154122/Stridavka-jako-pomsta.html

Odkedy sa sám starám o svojho syna, akosi podvedome si všímam podobné prípady mužov, ktorých rozhodne nie je veľa.

Z tých známejších asi osud herca a zabávača Petra Sklára, hoci ma vždy viac zaujmú príbehy anonymných ľudí, ktorí sa dožadujú nielen svojich rodičovských práv, ale aj práv detí na oboch rodičov. Bohužiaľ, nie vždy sa to končí happyendom. Keďže som bol nútený venovať sa tejto otázke naozaj podrobne, oboznámenie sa s praxou v ostatných členských krajinách EÚ mi dovoľuje tvrdiť, že Slovensko je po tejto stránke najkonzervatívnejšou krajinou v Európe. Krajinou, kde ani odborný posudok detského psychológa nepresvedčí sudcu, že otec sa v nejednom prípade dokáže postarať o dieťa lepšie, kde sociálna kurátorka v rozpore so svojím poslaním robí skôr advokátku žene ako ochrankyňu maloletých a kde si justícia uľahčuje prácu bezmyšlienkovitým prijímaním tradičnej tézy, že „dieťa patrí matke“.

Nemienim zaťažovať čitateľa svojím príbehom, k napísaniu tohto článku ma donútil hnev nad osudom svojho kamaráta, ktorý je učebnicovým príkladom chorého systému v tejto oblasti. Jeho dnes už bývalá manželka si našla milenca, rozviedla sa a chce sa vydať za nového partnera. Požiadala súd, aby obmedzil stretávanie osemročnej dcérky s jej otcom dvakrát do mesiaca v sobotu od desiatej predpoludním do štvrtej popoludní. Ako dôvod uviedla, že častejšie stretávanie by dievčatko mohli zmiasť a narušiť puto s jej novým manželom. Súd jej žiadosti vyhovel...
Ten chlap je mojím kamarátom dosť dlho na to, aby som ho dobre poznal. Mimoriadne slušný a kultivovaný človek, nepije, nefajčí, nie je agresívny ani neverný, je silno naviazaný na svoju rodinu a svoju dcérku miluje nadovšetko. Povahovo nezvyčajne prispôsobivý, s menšou dávkou čierneho humoru by sa dalo povedať, že si o tú neveru koledoval. To, že jeho manželka zrejme potrebovala trošku temperamentnejší typ, pri ktorom by sa nenudila, je teraz iná vec – podstatné je, že ten človek sa ničím neprevinil, rozhodne nezlyhal ako otec a napriek tomu bol súdom de facto i de iure potrestaný za neveru svojej manželky. Absurdnosť tohto prípadu až kričí. V legendárnom americkom filme Kramerová versus Kramer sa Dustin Hoffmann pýta, či o tom, kto je lepší rodič, rozhoduje pohlavie. Môžeme ho doplniť otázkou, akým právom berie súd mužovi kus jeho života v podobe vlastného dieťaťa, keď bol dokázateľne vynikajúcim a milujúcim otcom?

9.6.2010 | Ladislav Ďurkovič | Liga otcov

Na Slovensku vstúpi od prvého júla do platnosti novela zákona o rodine, ktorá zavádza do praxe aj na Slovensku striedavú osobnú starostlivosť. Znamená to zásadnú zmenu v porozvodovom konaní pred súdom. Doteraz aplikované "párnovíkendovstvo" zdedené ešte z čias komunizmu končí a zabezpečuje aj na Slovensku rozšírený styk s dieťaťom.

"Ak niekto opúšťa súdnu sieň ako víťaz, dieťa prehralo" sudca Jürgen Rudolph, Cochern

Bolo naozaj sužujúce poznať osudy detí, ktoré sa stávali nástrojom mocenského boja, pomsty, či vydierania, alebo zdrojom vymáhania výživného a ktoré systematicky prichádzali o jedného z rodičov. Nekonečné spory zaťažovali súdy, kurátorky, rodičov a hlavne deti. Nepomer "moci" v porozvodovej starostlivosti bol zdrojom mnohých konfliktov a stresu, akoby samotný rozchod nestačil. Kto na to doplácal najviac boli deti.


Celý článok na: http://www.changenet.sk/?section=forum&x=492213#ixzz0qMBjHJ4w

Verejný ochranca práv k striedavej starostlivosti o maloleté deti
19.01.2010
Aktuálny stav rozvodovosti ako aj zvyšujúcej sa  tendencie spolunažívania partnerov bez uzatvorenia manželstva na Slovensku prináša so sebou viacero otázok v súvislosti so zabezpečením výchovy a starostlivosti o maloleté deti.

Aj na verejného ochrancu práv sa obracajú podávatelia, matky, otcovia, samotné deti alebo blízky príbuzní detí, ktorí namietajú vznik rôznych nepriaznivých situácií v súvislosti so zverením maloletého dieťaťa do osobnej starostlivosti len jedného z rodičov v prípadoch, keď obidvaja rodičia sú spôsobilí a ochotní sa o maloleté dieťa starať.

Celý článok na http://www.vop.gov.sk/verejny-ochranca-prav-k-striedavej-starostlivosti-o-malolete-deti